Jen tak

Psí život

Psí život

Ahoj lidičkové, jmenuji se Chico, ale to jenom v papírech. Všichni mi totiž říkají Prcku a na to opravdu slyším nejradeji. Jsem pejsek z rodu Čhivava a narodil jsem se v Atlantě. První tři měíce jsem žíl ve smečce a taky v kleci, kde bylo vlhko, zima a málo psího jídla. Tam mě našla moje panička s páníčkem a hned se mě ujali. Když mě přinesli domů, tak jsem byl tak vykulený, že jsem si sedl doprostřed místnosti a tam jsem seděll skoro hodinu. Mí lidi mě sledovali a čekali co bude. Ono taky kdo by nebyl vykulený že jo? Najednou tolik prostoru a taková změna! Dostal jsem najednou hned tři pelíšky, ale já stejně nejradeji spím u paničky. Jí se to sice moc nelíbi a sem tam mě i vyhodí. Já ale chvilku počkám a pak se k ní jdu stejně zavrtat. Ten den co si mě ti dva donesli domů jsem onemocněl. Měl jsem skoro tři měsíce zánět průdušek. Mí lidi se mnou běhali po psích doktorech a rozmazlovali mě. Jejda, to se mi líbilo až teda na ten protivný kašel. Nakonec to ale prešlo. Od té doby jsem měl akorát jednou zánět oušek a jinak jsem úplne zdravý. Mí lidi se totiž o mě řádně starají. Mají mě rádi, rozmazlují mě, kupují mi hračky a pamlsky a já jim oplacím tim, že je miluju a aby to pochopili, tak je olizuju co to jen dá. Je s nima sranda. Zvláště s paničkou, protože ta na mě má víc času. Akorát mě vždycky naštve, když se rozhodne, že mě bude česat a nebo mi stříhat drápky. Já teda držim, ale vůbec se mi to nelíbi. Teď mi panička slibuje, že mi koupí dalšího čivaváka aby prý mi nebylo smutno. Páníček ale moc nechce. Tak jsem zvědavý jak to dopadne. Pro každý případ jsme s paničkou vymysleli jméno. Pro dnešek se s vámi rozloučím, protože mí psí očička se mi zavíraji. Tak se mějte hezky a mějte rádi pejsky. :-)